Představujeme odborný program a lektory konference Provozní bezpečnost vyhrazených technických zařízení v souvislostech, která se koná 21.-22.9.2021. Jedním z hlavních témat této konference jsou také nové technologie a postupy podle posledních poznatků vědy. V tomto článku Vám představujeme první tři lektory, kteří na konferenci vystoupí.
Dovolené vady při provozu vyhrazených tlakových zařízení podle amerických norem ASME
V referátu se jedná především o normy API 579 / ASME FFS-1 Fitness-For-Service, které byly odsouhlaseny jak americkým petrolejářským institutem (API), tak i americkou společností strojních inženýrů (ASME). Fitness for service je americký termín pro výpočet maximálních vad, které ještě vyhovují požadavkům bezpečnosti při provozu tlakových zařízení. Příspěvek Dovolené vady při provozu vyhrazených tlakových zařízení podle amerických norem ASME objasní jak americké řeší tři hlavní otázky:
- Je pokračování provozu tlakového zařízení bezpečné?
- Jak dlouho lze ještě tlakové zařízení provozovat?
- Lze udržet provoz zařízení do další plánované odstávky?
Ing. Václav Pekař, CSc.
předseda pracovní skupiny a člen vědecké rady APTI
V roce 1978 ukončil studium na fakultě strojní VŠD Žilina, poté absolvoval postgraduální kurz na katedře pružnosti a pevnosti strojní fakulty ČVUT Praha. Externí aspiranturu ukončil v roce 1993 na Stavební fakultě VUT, katedra ocelových konstrukcí a mostů. Ve své praxi pracoval jako konstruktér, materiálový specialista a posléze výpočtář zpočátku ocelových konstrukcí a zdvihadel a posléze jako výpočtář potrubí. V současné době pracuje jako nezávislý konzultant a soudní znalec. Věnuje se také publikační a vzdělávací činnosti. Je autorem publikace JAK NA POTRUBÍ.
Chyby v technické dokumentaci výrobce tlakových zařízení a reakce NOBO
Certifikační orgány dnes (za úhradu) vydávají certifikáty takřka na vše a někdy je to takříkajíc na hraně. Přináším pohled z druhé strany, kdy je nutné zdůrazňovat důležitost přínosu certifikace pro výrobce a účelnost využití certifikátu. Vyzdvihnu nejčastější omyly, neznalosti právních předpisů a objasním postup certifikačního orgánu a výsledný produkt nebo proces.
Ing. Lukáš Turza, Ph.D.
ČVUT v Praze, fakulta strojní, předseda pracovní skupiny APTI z.s. pro tlaková zařízení
LL – C (Certification), a. s.
Autor působí jako vědecký pracovník výzkumu na fakultě strojní ČVUT v Praze v oborech perspektivní technologie, teorie metodiky sváření, technické normalizace, a dalších. Pracuje jako manažer certifikace a leader pro tlaková a strojní zařízení a svařovací inspektor ve společnosti LL – C (Certification), a. s.
Je členem vědecké rady APTI z.s. a předsedou pracovní skupiny APTI z.s. pro tlaková zařízení. Zastupuje ČR v pracovních skupinách EU: ADD – aerosolová pracovní skupina, ADCO PED – dozor nad trhem pro tlakové výrobky, WGP – pracovní skupina pro tlak a JTN, TPED – přepravitelná tlaková zařízení pracovní skupina, ADCO TPED – dozor nad trhem přepravitelné tlakové zařízení. Mezi jeho předchozí působiště patří Český institut pro akreditaci, o.p.s. a Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
Výstavba a provoz vodíkových plnicích stanic v ČR a některé souvislosti
Přednáška „Výstavba a provoz vodíkových plnicích stanic v ČR a některé souvislosti“ kromě základních technicko-projekčních zásad upozorní na některé aspekty, které se týkají vlastní přípravy záměru investora takovou stanici postavit. Výběr místa, způsob zásobování vodíkem, základní uživatelské parametry s ohledem na očekávaný provoz stanice, servis stanice. To umožňuje se zmínit o „ostrovním“ vodíku a jeho spotřebě v místě jeho výroby i s ohledem na barvu vodíku (zelená, šedá…), hluku zařízení, obecné bezpečnosti vyhrazených technických zařízení tvořících systém VPS, obsluze zařízení. Budou prezentovány vzory používaných komponent pro sestavy VPS a vyhodnocen potenciál českých společností na aktivní účast při zajišťování výstavby infrastruktury vodíkových plnicích stanic v České republice.
Ing. Vladimír Dynda, CSc.
APT, spol. s r. o.
Autor v roce 1975 ukončil vysokoškolská studia na ČVUT-FEL, specializace mikroelektronika. Následně pracoval ve výzkumu a vývoji jednoúčelových technologických zařízení zejnéma pro obor polovodičové techniky a elektroniky. V roce 1983 převzal vedení celého útvaru VaV, při zaměstnání dokončil postgraduální studium se zaměřením na fyziku plasmatu a získal titul kandidáta matematicko-fyzikálních věd. V lednu roku 1989 se stal ředitelem Tesly Elstroj a ve funkci pracoval do roku 1992. V roce 1990 založil společnost APT s posláním pokračovat ve vývoji technologických zařízení. Základním zaměřením vývoje bbyla zařízení pro technické plyny (výroba, skladování, plnění tlakových nádob,čisté a speciální plyny, zdroje plynů pro koncové zákazníky, plničky vodíku a LNG pro automobily a podobně). Společnost APT, spol. s r. o. vede dosud. Je autorem, případně spoluautorem vynálezů, průmyslových a užitných vzorů, osobně se podílí na řešení úkolů VaV TAČR.